Týn nad Vltavou, Kostel sv. Jakuba

Na vzniku nezvykle velkého nástroje se podílelo v průběhu let několik varhanářů. Základním konceptem tohoto ojedinělého nástroje je dílo Bdřicha Semráda z roku 1759, na kterém pokračoval se svým synem ještě v roce 1777. Roku 1812 byl nástroj rozšířen varhanářem Janem Mehnertem. Na údržbě se podíleli varhanáři Jan Fischpera, Václav Votruba z Počátek, Josef Hubička z Prahy a Josef Novák z Tábora. Poslední úpravy provedla firma Organa z Kutné Hory. Dnes má nástroj tuto dispozici:

Hlavní stroj II. Manuál, C – c3, krátká oktáva

Principal 8'
Flauta 8'
Gamba 8'
Oktáva 8'
Kvinta 3'
Octava 2'
Kvinta Minor 1 1'
Mixtura 3 x, 1 1

Horní stroj I. manuál, C – c3, krátká oktáva

Kopula 8'
Salicional 8'
Octáva 4'
Fugara 4'
Kopula 4'
Octava 2'
Sesquialtera 2x
Mixtura

Pozitiv III. Manuál, C – c3, krátká oktáva

Kopula maior 8'
Kopula minor 4'
Principal 2'
Cimbal 1'
Rauschquint 2 x

Pedál C – d1, chromatizováno

Subbas 16'
Octavbas 8'
Violonbas 8'
Kvintbas 6'
Octavbas 4'